HMONG CATHOLIC

HMOOB KAV TOS LIV

HNUB NCO TXOG COV DUA NRA (ALL SOULS’ DAY)

Nyob hauv tsoom Hmoob coj qub ke cai mas hnub xaus xyoo laus peb yuav npws poj yawm, peb yuav muaj kab ke pe tsiab. Nyob hauv cov Los Mas, lawv ua kab ke nco txog lawv cov neeg ncaim ntiaj teb yog hnub tim 13 txog 22 lub 2 hlis ntuj, tab sis thaum cov Los Mas tig los ua Ntuj kev cai lawm, lawv tsuas ua kab ke nco txog tus tuag 3 hnub tom qab coj tus qauv mus zwm av thiab thaum txwm xyoo tus tuag tau ncaim mus. Tom qab no tsuas nco txog cov tuag nyob hauv hnub tim 2 lub 11 hlis lawm xwb.

Hnub nco txog cov dua nra yog hnub cov ua Ntuj kev cai hauv lub Koom Txoos Kav Tos Luv sawv daws yuav thov Ntuj rau cov neeg pheej xeeb (faithful) tau tso lub ntiaj teb no tseg. Hnub nco txog cov dua nra mas sawv daws yuav mus koom teev Ntuj (prayer), thov Ntuj (intercession), pub cuab tam (alm), xyuas toj ntxas (visit to cemetery), thiab ua ke nco txog (commemorate) cov ntsuj plig txom nyem hauv teb chaws them txim.

Cov neeg pheej xeeb yog cov neeg tau txais lub Cim Ntxuav, yog li ‘cov dua nra’ thiaj yog lub Koom Txoos tu siab rau kev txhaum (the Church Penitent) uas yog cov ntsuj plig nyob hauv teb chaws them txim, hos ‘tsoom Leej Ntshiab’ mas yog lub Koom Txoos txais yeej kev txhaum (the Church Triumphant) nyob saum ntuj, ntawm peb cov tseem muaj txoj sia nyob mas yog lub Koom Txoos ntaus tsam (the Church Militant) los yog lub Koom Txoos tsim koob hmoov (the Church Pilgrim).

Lub Koom Txoos Kav Tos Liv qhia tias txhua yam peb cov neeg pheej xeeb rau kev ncaj ua nyob ntiaj teb no muaj feem pab tau cov ntsuj plig hauv teb chaws them txim raws li tau ceev tseg nyob hauv phau ntawv Mas Kas Npes Ob (2MKN 12: 43-46) tias ‘Yus Das sau tau ob txhiab tawm lub txiaj, nws xa mus rau Yes Lus Xas Les kom tau pub ib Thaj Txi Ntuj them txim txhaum. Nws ua zoo li ntawd, vim nws nco txog txoj kev yuav sawv rov qab los. Yog nws tsis ntseeg tias cov tub rog tuag lawm yuav sawv rov qab los, mas kev thov Ntuj rau cov tub tuag yog nkim caij nkim zog xwb. Thiab nws xav tias cov neeg tuag nyob hauv txoj kev teev Ntuj mas lawv yuav tau txais paj tshab zoo nkauj. Yus Das xav tau tswv yim zoo, ces nws thiaj li ua ib Thaj Txi Ntuj them cov tuag txim txhaum’. Yog vim li no lub Koom Txoos thiaj qhia kom sawv daws teev Ntuj, pub cuab tam, ua hauj lwm zoo, thiab thov ib Thaj Txi Ntuj them txim txhaum rau cov neeg dua nra.

Ua ntej mas cov neeg ua Ntuj kev cai lawv nco txog cov dua nra nyob hauv lub caij Hla, tab sis txog tiam 10 Leej Ntshiab Os Ntis Los (St. Odilo of Cluny) tau kom nws cov Txiv Twj Cuab teev Ntuj thiab ua Thaj Txi Ntuj nco txog cov dua nra mas txij xyoo 1030 los sawv daws thiaj xyaum ua raws li nws. Txog tiam 13 mas lub Koom Txoos nyob Los Mas thiaj tso lus cia hnub tim 2 lub 11 hlis ua hnub nco txog cov dua nra.

Xyoo 1748 Vaj Qhia Npes Nes Dis Kaum Plaub (Pope Benedict XIV) tso cai rau tsoom Leej Choj hauv Xyis Pas Yas (Spain), Pos Tws Nkas (Portugal) thiab cov teb chaws nyob As Mes Lis Kas Naj (South America) ua Thaj Txi Ntuj nco txog cov neeg dua nra 3 lwm.

Xyoos 1915 Vaj Qhia Npes Nes Dis Kaum Tsib (Pope Benedict XV) thiaj kheev rau txhua tus Leej Choj ua Thaj Txi Ntuj tau 3 lwm hauv hnub nco txog cov dua nra.

Thawj Thaj Txi Ntuj yog ua raws li tus Leej Choj coj lub Txoos thov. Lub Thaj tim 2 yog ua pub rau cov nyob hauv teb chaws them txim, thiab lub Thaj tim 3 yog ua raws li Vaj Qhia cov lus.

Nyob hauv lub Txoos nco txog cov neeg dua nra mas Leej Choj yuav hnav tsho tshaj sab tsos xiav liab tseb; txhais txog kev them txim thiab tso siab txog kev sawv rov los.

Nyob hauv lub Txoos yuav nco txog Huab Tais Yes Xus kev tuag thiab sawv rov los, vim cov dua nra sawv daws tso siab tias lawv yuav nrog Huab Tais Yes Xus sawv rov los ua ke. Cov nkauj cav txog Tswv Ntuj mas tsum hu cov nkauj hais txog kev ntseeg thiab tso siab rau kev sawv rov los xws li zaj nkauj muaj cov ntsiab lus tias “Peb ntseeg tias Yes Xus tuag thiab sawv rov los. Peb kuj tso siab tias cov neeg mus pw tsaug zog nyob hauv Yes Xus, mas Tswv Ntuj yuav coj lawv mus nrog nws nyob. Sawv daws tuag nyob hauv As Das, tab sis sawv daws yuav ciaj rov los nyob hauv Leej Pleev” (1TXLN4:14, 1KLN15:22).

Vim peb ntseeg li ntawd, peb thiaj muaj cuab kav nrog Leej Choj thov Ntuj tias Leej Txiv Tswv Ntuj, koj ua siab zoo mloog peb thov koj mog! Peb thov koj ua kom peb ntseeg khov zuj zus thiab koj Leej Tub sawv hauv cov tub tuag rov los, ces peb thiaj yuav tso siab khov dua tias peb cov neeg tso ntiaj teb no tseg lawm yuav sawv rov los xws li koj Leej Tub. Peb vam txog peb tus Huab Tais Pleev. Ua li”

Thaum peb txais Yes Xus lub Cev thiab cov Ntshav tas, peb yuav thov Ntuj tias “Huab Tais Tswv Ntuj, peb nyuam qhuav ua lub Cim Ntshiab nco txog lub Txiaj Ntsiam Hla. Peb tau ua lub Cim Ntshiab no vim peb xav thov koj rau peb cov neeg tso ntiaj teb no tseg. Peb thov koj qhib qhov rooj txais peb cov neeg ncaim ntawm peb kom lawv los nyob txawm koj tsev ci ntsa iab thiab nyob nyab xeeb.Peb vam txog peb tus Huab Tais Pleev. Ua li.”

LEAVE A RESPONSE

Your email address will not be published. Required fields are marked *

Translate »